Štěňata


 

Vrh "F"

 


Tentokrát radostné čekání na štěňátka zastínila nečekaná smrt naší Zerunky. I přes to, že jsem dostala mnoho milých mailů od přátel, bolest nad jejím odchodem přehlušovala veškeré mé logické uvažování. Věděla jsem už, jak ztráta psího kamaráda hrozně bolí. Věděla jsem, že každá mince má rub a líc. Věděla jsem, že máš-li jednoho psa, zažiješ ten smutek jednou – máš-li jich víc, bude se to opakovat, protože kmotřička smrt je nemilosrdná, ale spravedlivá.
Myslela jsem často na citát „Máš-li psa, jsi boháč, i kdybys neměl žádné peníze“ a hlavou mi probíhala jeho druhá – nenapsaná - část „Opustí-li tě tvůj pes, jsi žebrák, i kdybys měl miliony“…

Termín porodu naší Joy se blížil tentokrát pomalu, spávala jsem s ní v přízemí a můj spánek byl přetrhaný pláčem, kterému jsem se nedovedla ubránit, vzpomínkami na Zeru, strachem o Joy a neobvyklou nervozitou.

Když tu byl 60. den Joyčiny březosti, přesvědčovala jsem několikrát za den sama sebe ke klidu. Joy se tvářila klidně a unaveně, měla oteklé nohy, její břicho jakoby vytlačovalo ven žeberní oblouky a její chuť k jídlu nebyla valná.

Přišel den 61. – hlavně nebuď nervózní nebo to přeneseš na Joy. Nespouštěla jsem ji ani na minutu z očí.

Den 62. – občas mi někdo zavolal, jak jsme na tom. Joy přecházela z chládku v domě na sluníčko a její nohy byly téměř dvojnásobné.Dávala jsem jí studené obklady, hladila jsem ji a chodila za ní jako stín.

Den 63. – Joy trochu častěji vydýchávala, pohybovala se pomalu a rozvážně. Dopoledne mi zavolala Zuzana, jak to vypadá. Když jsem jí řekla, co a jak, tak mne potěšila sdělením – neboj, dnes v noci to bude. Opravdu ze mne po tom rozhovoru trochu strachu spadlo.

A večer dýchala Joy častěji zrychleně, lehala si do bedny a zas z ní vstávala. Na rozdíl od předchozích rodiček skoro nehrabala. Ale před půl jedenáctou jí odteklo trochu plodové vody a za chvilku už tu bylo první štěňátko. V prvních okamžicích se zdálo, že ho Joy nějak moc nebere na vědomí, takže jsem je osvobodila od plodových obalů a chtěla mu přestřihnout pupeční šňůru. Jenže nůžky byly s ostatními potřebnými desinfekčními pomůckami na stole.
Jakmile jsem chtěla štěně i s placentou vše zabalené v ručníku odnést, vstala Joy a položila mi tlapu na hrudník, jako by říkala, kampak jdeš? Musela jsem zaklepat na strop na Ericha, který už šel spát. Byl dole jako blesk a uklidnil a přidržel Joyku, než jsem první psí miminko zaopatřila. Byla to fenečka a dostala ode mne už dávno připravené jméno First Lady – První dáma. Zavolala jsem Hance, která coby majitelka vlkodavek chtěla být u porodu, aby věděla, co ji čeká. Ví sice, jak rodí kobyla, ale to je asi trochu jiné. Hanka tu byla za pár minut, Joy ji přivítala zavrtěním ocasu a Ericha jsme poslaly spát, aby byl odpočatý na příští den.

Porod probíhal úplně předpisově a poměrně rychle. Joy už u dalších štěňátek věděla, jak na to. Po First Lady se narodila Flower, potom Frída a po ní ještě Fantastica, For you a Fatta. Ta hned získala přezdívku Horolezka, protože cestou k cecíku pár minut po porodu hned přešplhala Joyčin hřbet. Krásné žíhané a plavé fenečky už pilně pily a já jsem s Hankou diskutovala o výroku pana doktora. Po ultrazvukovém vyšetření řekl: Bude jich 6 a víc A bylo.. Břicho Joy ještě vůbec nevypadalo jako prázdné.

Po šestici fenek se narodil Frajer. A po něm zase fenečka. Začala mi pomalu chybět jména, ale naše štěňátka vždycky dostávají jména hned po porodu, tak jsem sáhla do zásob v počítači – měla jsem tam v jednom mailu jména, která vymyslela Katka a její rodina. A tak přišla na svět napřed Filly(Kobylka) a potom Fidorka. Doufala jsem, že se narodí ještě alespoň jeden kluk. A na svět přišla Farfalla (Motýlek). A čtyřicet minut po ní – v 9 hodin ráno konečně zase pejsek – jak se později ukázalo, poslední štěně z vrhu F. Dostal jméno Fair a je to Fér-da kamarád. Samozřejmě někteří dostanou nová jména, ale takhle jim zatím říkám. Už mají i své povahy – Frajer temperamentní a hlučný, malá Flower mazlivá ale bojovná, Farfalla klidná a stále při chuti.

Dnes je jim 14 dnů a já jim přeju, aby jim na tomto světě bylo dobře.

Joy se o svá mimča výborně stará a není to jenom tak. 11 potomků jí dává zabrat. Snažím se, aby jí nic nechybělo, ale někdy je unavená a nemá chuť k jídlu. Kromě vápníku a dalších minerálů, želatiny a vitamínů dostává syrové i vařené maso, jogurt, tvaroh, plnotučné mléko, vše doslazované medem, ryby, nudle, vejce a kvalitní granule. Mizí v ní krabice piškotů a množství banánů a jablek.

Příchozí už vítá radostně jako dřív a chlubí se svými dětmi.


Vrh "F"

Rodiče:

Otec: Amanus Artep Nitram
Matka: Joy Bedřiška


Štěňata:
Fair - m
Frajer - m
First Lady - F
Flower - F
Frída - F
Fantastica - F
Fran - F
Fatta di - F
Faya - F
Fidorka - F
Farfalla - F

Jména, která jsou na fotce, dostala štěňátka u porodu, ale pak byla některá štěňátka přejmenována a zapsána podle přání nových majitelů.

 


 

 

© David Valášek 2003-8
Katka 2009